MyWhoosh - Medellin City

Cycling Esports League - CAT 2

Valley of Tombs

MyWhoosh - Mount Pleasant

MyWhoosh - Frostfire Vale

Místy jsem si připadal jako v závěru včerejší etapy TdF, kde se jelo tak brutálně, až mě to bolelo i z obrazovky. Kluci se zřejmě inspirovali, protože to, co se jelo mezi Mokřinou a Kynžvartem, bylo velice podobné (tím myslím míru utrpení, jinak samozřejmě nemůžu srovnávat partu českých amatérů se světovou elitou).

V plánu byly tři prémie - z Kynžvartu na Kladskou, z Pramenů ke Krásnu a Kfely. Prémie Mokřina - Kynžvart byla tedy zřejmě tajná s bonifikačními sekundami. Ale popořadě.

Z práce jsem přijel včas a jal se hledat termotriko s krátkým rukávem. Poté, co jsem obrátil půl skříně vzhůru nohama a nenašel, spokojil jsem se s termotrikem s dlouhým rukávem, které jsem smotal do kapsy pro případ mrazivého počasí na hřebeni Slavkovského Lesa. Bylo to zbytečné a stálo mě to dost času, takže do Soku jsem si musel pěkně máknout. Jak už bývá poslední týdny zvykem, čerstvý severozápadní vítr byl zase protivný a nic mi neulehčoval. Nad Lomnicí jsem v kopci předjel týpka na silničce zjevně jedoucího z práce. Myslel jsem, že jedu docela svižně, proto jsem se příšerně lekl, když se mi na horizontu za zády ozvalo: „Tak já se chvíli vyvezu!“. Ale jo, týpek se chytil a držel se, zřejmě žádnej hobík. V Lomnici před námi vyjel Dlouhán, kterého jsme docvakli a ve vláčku si dojeli až do Soku, kde nám týpek poděkoval za odvoz. Na kruhu jen tak tak včas. Jen kapitán si dal na čas.

Jelo se podle plánu, změna jen v podobě vynechání Salajny, když jsme jeli větší kus po I/21. Začalo se hned docela svižně, Venca byl dnes při chuti a na Březovou táhl vydatně. Vyjeli jsme vlastně v pěti, ale toho pátého týpka jsem naposledy viděl snad ještě na staré šestce, pak už ne. Za to se přidal Pavel C., kterej se na bajku opět statečně držel. Střídali jsme ale jen ve čtyřech, takže jsem se provětral docela často a zadarmo to určitě nebylo.

Nejhorší chvíle jsem však zažíval za Mokřinou, kde demonstrovali sílu střídavě Viky s Vencou, ale Dlouhán se toho taky moc nebál. Já, když jsem se tu dostal na čelo, jsem to spíše krotil, ale nepříliš úspěšně. Po I/21 to nebylo moc jiné a jelo se neskutečně. Mít v tomto rovinatém, jen lehce zvlněném terénu tepy v háku přes 170 bpm, to už o lecčems vypovídá. To už jsem zase (neslyšně) nadával a proklínal své kolegy, kteří mi dávali řádně zabrat. Nějak jsem to uvisel, stejně jako Dlouhán, kterej už se občas taky dost kroutil a očividně trpěl. Naopak Pavel někde okolo Staré Vody rezignoval a není se vůbec co divit.

Když jsem si myslel, že okolo Lázní Kynžvart si před prémií trochu vorazíme, tak jsem se zmýlil. Neznám to tu, snad jsem tu jel vůbec prvně, takže jsem byl dost překvapen, když jsme byli takřka okamžitě na úpatí toho strašidelného kopce, kterej má na prvním kilometru průměr 14 %. Vjížděl jsem tam už pěkně vyflusanej a navíc tyhle extrémní sklony moc nemusím, takže to byla tragédie. Skoro hned jsem šel na 36x28 a mockrát se to v průběhu celého stoupání na Kladskou nezměnilo. Hned jsem zůstal vzadu, jedinej poblíž byl Dlouhán, ale v závěru se mi i on vzdaloval. To už jsem rezignoval a zvolňoval, ale v tomhle kopci si člověk nemá šanci odpočinout. V těch nejstrmějších pasážích je to nejlehčí převod a často ze sedla, protože jinak to ani nejde (ledaže bych měl 34x32). No tak si kluci chvilku počkali...

Přes Kladskou se jelo volně, stihl jsem občerstvení a také se trošku rozhlížet. Tady jsem měl také premiéru, tudíž jsem byl překvapen, jak krásné to tam je. Popsal bych to jako horské lesní lázně. Někdy se tam vydám na výlet, projdu to a snad najdu i nějaké keše.

Do Pramenů to bylo pořád mírně dolů, ale silnice nic moc, občas díry, jinak dost hrubé, takže se nejelo příjemně. V Pramenech už doleva na Sokolov, první brdek mě hned dostal na malou placku, ale na začátku další prémie (malá křižovatka), jsem se docela pěkně rozjel a jel s Vikym. Ten pak zabral a všem nám pláchnul, ale před lesem jsem ho docvakl. Jenže pak už mi docházelo, takže jsem zpomalil a dojel mě Venca, který se chytře držel v háku (ale moc hákové to tu nebylo). Jak jsem očekával, ke konci mi nastoupil, ale neměl jsem se k žádné reakci. Prostě jsem to přejel a pak si vorazil při čekání na Dlouhána, který si tu vystoupil.

Do Krásna se to zase začalo rozjíždět a Venca ten prudký sjezd pojal dost odvážně. Tím jsme však získali solidní rychlost do následného brdku na krchov, kde jsem se rychle vyhoupl dopředu a na velkou to potáhl až na vrchol - hned je tam top 10 na segmentu!

Sjezd do Bečova začal s pár děrami, které jsem vybral a už hlasitě zanadával, protože to byly pořádné rány. Pak mi Viky s Vencou poodjeli, takže jsem musel na 52x11 a pořádně si máknout, abych je docvakl. To se zadařilo a vytáhl jsem i Dlouhána, který pak šel dopředu a rozjel to velice slušně. Po novém asfaltu už to byl velice pěkný sjezd a díky pár zákrutám i zábavný sjezd.

Trochu jsem se bál roviny z Bečova, aby zase nenastalo peklo podobné tomu za Mokřinou. Naštěstí se nestalo, kluci jeli docela v klidu a v háku jsem měl tepy většinou v Z2. Proto jsem mohl svoje špice trochu zrychlit a pustit se do Z4 nad 170 bpm. Přesto už jsem si v hlavě srovnal, že Kfely vynechám, protože už jsem měl 80 dost vydatných kilometrů a další (vlastně zbytečný) kopec, navíc po rozbitém asfaltu me vůbec nelákal. Rozloučil jsem se a pokračoval tedy na Vary.

To jsem si docela dal, protože vítr byl stále docela znát a já byl s tepy až do Varů dost vysoko, protože jsem si nechtěl kazit průměr a držel to nad 30 km/h. Rozhodl jsem se to vzít přes Březovou, kde jsem to tedy také neměl zadarmo. Jako malou kompenzaci vynechaného kopce jsem si střihnul Zámečák, který už docela zabolel. Navíc už jsem byl celý takový bolavý a ani jsem nevěděl, jak si sednout. Pokračoval jsem Moskevskou, přes lávku k Plechárně, 15 % k hasičárně a okolo Rolavy. Myší dírou do Starky, od Penny k vysílačce, kde to tedy také dost foukalo a pak už na Počerny a Mírovou. Dojezd tradičně přes Jimlíkov, kde už jsem měl v záverečném brdku co dělat.

Dnes to tedy bylo vydatné, ale docela pěkné. Musím konstatovat, že táhlé kopce typu Mariánské z minulého týdne mi sedí o poznání více než prudká zvěrstva jako to, co bylo z Kynžvartu na Kladskou. Pocitově jsem si to tedy zdaleka neužil tak, jako minulý týden, na druhou stranu to však nebyla žádná velká ostuda.

Top Sports

Tomýk Tvaroužek

Le Tour toujours!

1 Comment

Segments

Sign up to view more activities from Tomýk Tvaroužek

MyWhoosh - Medellin City

Cycling Esports League - CAT 2

Valley of Tombs

MyWhoosh - Mount Pleasant

MyWhoosh - Frostfire Vale

Want to see more?

The #1 app for runners and cyclists

Sign Up for Free. Track your progress and reach goals. Join 100 million active people on Strava.

See More from Tomýk