MyWhoosh - Coffee Trail

Cycling Esports League - CAT 2

MyWhoosh - Al Wathba-L

TrainingPeaks Virtual - Pacing with Cyril Citrine

Val di Fassa giorno quattro 🇮🇹

Překvapivě volná neděle, opravdu se nejel žádný hrot, ale přesto kvalitní kilometry. Větru navzdory!

Hned do Soku jsem si pěkně máknul, ten vítr byl nepříjemnej, občas i dost hnusné poryvy. Myslím, že ten začátek jsem i kvůli tomu odjel průměrem pod 30, tedy pomaleji, než je zvykem.

Na sraz jsem dojel hned za Blážou a nikde nikdo. Záhy však dorazil ještě Tomáš K., Viky a na poslední chvíli Míra B. Všichni tak nějak brečeli, že dnes to neuvisí, samozřejmě včetně mě. Prosby byly vyslyšeny a jel se rovinatý profil a navíc poměrně v klidu.

Začátek byl přes Rychnov do Citic, kolem elektrárny a nahoru Šabinou. Táhli Viky s Mírou, já s Tomem za nimi poklidný pokec. Opravdu nečekaně vlažný start, který nenarušil ani brdek v Šabině. Ve sjezdu jsme se trochu natrhali, ale dole zase sjeli a v Kynšperku chytli šraňky. Vlak stál na nádraží, takže jet se dalo, ale všichni byli disciplinovaní.

Následující táhlý kopeček do Horních Pochlovic pořád v klidu, ale s občasnými levobočnými poryvy větru. Tak to ostatně pokračovalo až do Nového Kostela, kam jsme jeli přes Kaceřov a Hlubokou. Za Novým Kostelem jsme jeli doprava na Luby, ale hned zas doleva přes koleje na Lomničku.

Tam také došlo k prvnímu střídání, Viky s Mírou to táhli opravdu bez přestávky až sem. No tak nám skončila sranda a hned jsme si to pořádně vyžrali, protože tady jsme jeli přímo na západ, tedy přesně proti větru. A bylo to hodně ošklivé. Rovinatý úsek s mírným stoupáním se tím změnil v peklo, kde jsem po chvíli dokonce musel na malou placku, protože jsem se blížil 180 bpm a přitom rychlost nula nula nic...

Do Plesné jsme se pak svezli dolů, ale následoval brdek zase hore. Tam jsme jeli stále relativně volně, ale nevědomky jsme útočili na top 10 toho segmentu. Za vesnicí krátká pauza a diskuze nad pokračováním. Rozhodli jsme se pro Franťáky a dále okolo Skalky na Pomezí. Já už měl tady dost kilometrů, takže jsem to nutně nepotřeboval, ale nijak výrazně jsem neprotestoval. 

Do Skalné už to bylo lepší, protože to bylo trochu dolů a už ne přímo proti větru. Ve Frantovkách jsme tedy byli dost rychle a tam nastal doslova zlomový moment, kdy na přejezdu zazněla silná rána. Tak jsme zastavili a zkoumali, co že to odskákalo. Po kratším pátrání to byla Vikyho karbonová řidítka, už jednou lepená. A prý dost pravděpodobně se zlomila právě v tom lepeném místě (pod pravou pákou), což je zvláštní, protože právě ta lepená místa pak bývají nejsilnější. 

Debata o pokračování skončila tím, že pojedeme dále dle naplánované trasy, že se to snad nějak dojede s tím, že se Viky bude držet jen nahoře. Tím líp pro nás, protože nehrozily časovkářské nástupy na pláních okolo Pomezí. Tam jsme jeli přes Komorní Dvůr a po hlavní k čáře už jsme změnili formaci na lajnu. Sjezd doprava a přes obec Pomezí nad Ohří. Tady jsem byl také prvně. Okolo vody to nebylo úplně rovné, spíš takové houpavé a tak jsem i svůj špic musel trochu máknout a jít i ze sedla. Pořád však relativně v klidu.

Chebem jsme projížděli jen okrajově, na prvních světlech jsme se dali doprava na Svatý Kříž, odkud už jsme mohli „obletět“ Cheb mezi Háji a Podhradem. Tam jsem byl zase chvíli vpředu a myslím, že jsem to docela valil. S větrem konečně v zádech se mi jelo moc pěkně a mohl jsem se do toho položit na těžší převody. Kadenci jsem však držel nad 100 rpm, místy jsem točil i ke 120. Hezky se to švihalo.

Nepříjemný byl pro mě úsek z Chebu na Nebanice, tam jsem tak nějak vlál a v háku se mi vůbec nejelo dobře. I tepy už tu šly výš a rozhodně to nebylo zadarmo. Cyklajda mě však zachránila, protože jsme znovu zahájili jízdu ve dvojičkách a volněji. Oblíbený úsek přes Liboc do Kynšperka a pak cyklajdou do Dasnic. Tamní brdek jsem rozjel na čele hezky svižně, pak šel ze sedla, ale určitě ne na krev.

Už od Nebanic jsme sledovali temné mraky a tady nad Hlavnem přišla první přeháňka. Docela vydatná, ale krátká. Už jsem se trochu bál, že budu dojíždět v dešti, naštěstí to však rychle přešlo. V Hlavně dělení, protože Bláža s Mírou jeli po cyklajdě, zatímco my tři netradičně po silnici do Citic. Odtamtud podél ranžíru a už jsme byli „doma“. 

Individuálně jsem si to dojel přes Lomnici, Vintířov a tradičně Mírovou a Jimlíkov. Tam ještě spojkou ke kaolince a přes Božičany do Role, aby bylo 140 km. Před barákem jsem si dal ještě jednou tu rovinu, aby to tam padlo, ale tady na Stravě to těsně (ani korekce nepomohla) nevyšlo. Nevadí. Od Božičan už přicházel déšť, který se stupňoval, takže jsme zmokl, silnice však naštěstí ještě necákaly. Musel jsem však vynechat vyťapání a přejít rovnou ke strečinku. Samozřejmě z okna už jsem viděl slunce a déšť byl pryč...

Ale jo, pěkná nedělní skupinovka, která konečně dostála tomu, že ostře se jezdí úterky, zatímco víkendy jsou volnější, najížděcí. No a já jsem rád, že i přes tak šílený pracovní týden jsem byl schopen najet nakonec docela slušné kilometry. Dokonce tak slušné, že tam není žádný výkyv oproti jiným, mnohem pracovně volnějším týdnům!

Top Sports

Tomýk Tvaroužek

Volně, ale svižně

Sign up to see the comments.

Segments

Sign up to view more activities from Tomýk Tvaroužek

MyWhoosh - Coffee Trail

Cycling Esports League - CAT 2

MyWhoosh - Al Wathba-L

TrainingPeaks Virtual - Pacing with Cyril Citrine

Val di Fassa giorno quattro 🇮🇹

Want to see more?

The #1 app for runners and cyclists

Sign Up for Free. Track your progress and reach goals. Join 100 million active people on Strava.

See More from Tomýk